Jeden z nejstrašidelnějších kostelů na světě – to je kostel sv. Jiří v Lukové na Plzeňsku.
V jeho dřevěných lavicích dennodenně tiše sedí desítky bíle oděných postav se skloněnými hlavami, pokorně se modlící k Bohu. Pár dalších stojí v pozadí. Kostel byl dlouho zavřený, a pokud někdo během návštěvy hřbitova nahlédl oknem dovnitř, musel mu přejet mráz po zádech.
Bílé postavy, představující bývalé obyvatele Lukové, jsou dílem umělce Jakuba Hadravy.
Každá socha byla vytvářena na živých lidech pomocí prostěradel a krajek namočených v sádře. Dobrovolníci v pláštěnkách museli nehybně stát pod nánosem sádry asi dvacet minut.
Výsledek je velmi působivý také proto, že autor do sádry pár postav přimíchal fosfor. Díky tomu večer tajemně světélkují.
Když sem v roce 2012 umělec sochy umístil, celá scéna působila ještě děsivěji. Kostel byl totiž v dezolátním stavu.
Chyběla omítka, věžním oknům výplň a v místech, kde dříve bývaly hodiny, byly už jen zrezlé kotouče.
Fotografie pocházejí z mé návštěvy v roce 2017, kdy ještě kostel byl v tomto stavu. Dnes už prošel velkou řadou oprav a to i díky výtěžeku z dobrovolného vstupného této výstavy.
Část kompozic je i poměrně unikátní, protože jsme byl první a patrně i poslední, kdo dostal povolení uvnitř odstartovat s dronem a pořídit tedy poměrně nezvyklé úhly a pohledy.
Kostel sv. Jiří bdí nad vesnicí Lukov již několik staletí. Postaven byl v roce 1352 a dodnes je dominantou vesnice i blízké krajiny. Opravován byl v průběhu času několikrát.
Přežil husitské bouře i požár v roce 1796, který po sobě zanechal jen klenbu presbytáře a sakristii. Při následné přestavbě byl kostel regotizován.
Obec Luková bývala až do roku 1933 takřka výhradně německou obcí. Definitivně se život z kostela vytratil až o pár let později, v roce 1968, kdy během pohřbu spadla omítka na truchlící.
Tehdy se dveře kostela sv. Jiří definitivně zavřely a kvůli nedostatku peněz a vůle neměl být nikdy opravován. Všechny cennosti byly odvezeny, či ukradeny a poničeny vandaly.
Z mobiliáře kostela, který byl mnohokrát vyloupen, se kromě lavic nic nezachovalo. V interiéru bývaly původně tři oltáře. Hlavní oltář se dvěma pozlacenými sochami sv. Petra a Pavla v životní velikosti nesl obraz sv. Jiří.
Boční oltáře byly zdobeny obrazy Spasitele světa a Immaculaty. V kostele se nacházela také renesanční křtitelnice, tesaná z pískovce, a liturgické vybavení. O zvony kostel přišel kvůli požárům a také první světové válce, kdy byly zrekvírovány dva věžní zvony i zvon na sanktusníku.
více fotografií u mě v galerii na: https://galerie.fotopixely.cz/index.php?/category/625