Okunoin neboli Oku-no-in ( japonsky :奥之院) je posvátné buddhistické místo a hřbitov na hoře Kója v prefektuře Wakajama v Japonsku.
Je považován za největší hřbitov v Japonsku a zároveň jedno z nejuctívanějších poutních míst s více než 200.000 hrobů a pamětních monumentů.
Byl otevřen v roce 835 a nachází se zde mauzoleum Kúkaie, zakladatele esoterické buddhistické školy Šingon.
Být tu pohřben je snem každého smrtelníka a tak si tu někteří své hroby staví už za svého života a zakopávají do nich své vlasy, aby si to pojistili.
Hřbitov, který se nachází na Mt.Koya, se rozkládá v prostoru dlouhém na délku přes 2 km a je ponořen do lesa vysokých jehličnanů.
Oblast obklopující Kūkaiho mauzoleum byla zpočátku ponechána v divokém stavu, ale dodnes z ní zůstala jen malá plocha přirozeného lesa, protože velká část vegetace byla vykácena během éry Meiji, na konci 19. století.
Vchod na místo je označen mostem Iči-no-haši (v doslovném překladu „ první most “). Odtud vede návštěvníky k mauzoleu dlouhá stezka, která prochází celým hřbitovem.
Cestu po obou stranách ji obklopují hroby, pomníky, náhrobky a památeční pagody rostoucí z kypré půdy jehličnatého lesa.
Jejich kamenný povrch je většinou porostlý mechem, který nás jen utvrzuje v tom, že les už za ta staletí hřbitov plně přijal a žije s ním v dokonalé symbióze.
Hroby obyčejných lidí z nejrůznějších historických období tu stojí vedle hrobek legendárních buddhistických mnichů, významných historických osobností, válečných hrdinů, mocných vládců i obávaných samurajů.
Mezi tisíci náhrobků lze spatřit drobné kamenné sošky, často oděné do červených bryndáků a čepiček.
Tyto postavičky představují Jizō Bosatsu, bódhisattvu soucitu a ochránce dětí, cestujících a duší zemřelých.
Červená barva v japonské tradici symbolizuje život a ochranu před zlem. Rodiče, kteří ztratili dítě, proto oblékají Jizōa do červeného, aby ochránil duši jejich potomka na cestě do posmrtného světa.
Ale stejně tak lidé dávají červené oblečky jako projev vděku za zdraví svých dětí nebo úspěšný porod.
Gobyō -bashi označuje vstup do vnitřní svatyně Okunoin. Zde návštěvníci polévají bronzové sochy Mizumuke Džizō vodou, aby se modlili za duše svých předků.
Stezka končí v Tóro-dó, hlavní síni uctívání, postavené přímo před Gobjó , Kúkaiovým mauzoleem.
V síni se natrvalo rozsvěcuje přes deset tisíc luceren darovaných poutníky a věřícími – o dvou z nich se říká, že hoří bez přestávky více než 900 let.
Samotné mauzoleum, které se nachází za Tóro-dó, je posvátné místo bez přístupu veřejnosti.
Druhý vchod na pozemek se nachází před autobusovou zastávkou Okunoin-mae a vede do novější části hřbitova. Nachází se zde velké množství firemních hrobek, které obvykle kupují japonské společnosti pro své zaměstnance a jejich rodiny.
První z nich postavil v roce 1938 Kónosuke Matsušita, zakladatel společnosti Panasonic.
Další památník od společnosti ShinMaywa Industries obsahuje velký model rakety Saturn V, která vynesla Apollo 11 na Měsíc, ačkoli společnost s touto misí neměla žádnou souvislost.
Bylo zde postaveno i několik památníků, které upoutají pozornost návštěvníků, například památník na počest termitů zabitých deratizační společností.
více fotografií u mě v galerii na: https://galerie.fotopixely.cz/index.php?/category/673