Perla průmyslového konstruktivismu a největší dochovaná funkcionalisticko-průmyslová stavbu v Praze.
Zásobování Prahy potravinami se v první polovině 20. století odehrávalo výhradně vlakovou dopravou. Nákladní vlaky ale omezovaly osobní dopravu na nádražích v centru města a neustálý proud nákladních automobilů a povozů zase obtěžoval lidi, kteří bydleli poblíž.
Pražští radní se proto po první světové válce začali rozhlížet po jiném řešení. A bylo rozhodnuto postavit nové centrální nákladové nádraží. Při hledání vhodné lokality nakonec vyhrál Žižkov, respektive území o necelých 40 hektarech v těsné blízkosti Olšanských hřbitovů.
V té době to vlastně byla ještě periférie Prahy ale centrum města nebylo daleko. A byla tu jedna velká výhoda. Žižkov stál na kopci, takže vozy, které následně rozvážely zboží po Praze, vždy sjížděly od nádraží do města dolů, tím se podstatně ušetřilo.
Už v roce 1927 začaly přípravné práce v oblasti velkostatku Červený dvůr a usedlostí Direktorka a Vápenka a o rok později se už budovala 3300 metrů dlouhá trať od malešického nádraží. V letech 1931 – 1936 se začaly stavět vlastní tři budovy ve tvaru U. Administrativní část byla postavena podél dnešní ulice Jana Želivského a dvě nestejně dlouhá dvoupatrová skladiště kolmo na ni.
Provozní budova se železobetonovým skeletem má dvě čtyřtraktová křídla se dvěma patry a dvěma suterény.
Severní křídlo, určené pro dopravu z Prahy je o něco kratší, jižní delší křídlo dosahuje délky přes 350 metrů. Obě křídla jsou propojena jak v suterénu, tak ocelovými můstky nad kolejištěm.
Budovy tak společně tvoří jeden celek ve tvaru U, který je vzájemně propojen systémem ocelových konstrukcí lávek a výtahů sloužících k přesunu materiálu. Podél přízemí vedou zastřešené rampy – z vnitřní strany vagónové a z vnější automobilové.
Žižkovské nákladové nádraží tak představovalo velmi sofistikovanou funkcionalistickou průmyslovou stavbu, která byla ve své době provozně nejmodernějším nádražím v Evropě. Novinkou byly mimo jiné také patrové objekty skladišť propojené výtahy s propojujícími tunely v suterénu. Unikátní bylo i použití etážových skladišť po obou stranách kolejiště.
Svému účelu sloužilo až do roku 2002, kdy byl jeho provoz definitivně ukončen. I přes minimální údržbu zůstaly jednotlivé objekty zachovány v dobrém technickém stavu a s množstvím autentických detailů. I proto byly nádražní budovy zapsány v roce 2013 na seznam národních kulturních památek.
Poslední hřebíček do rakve žižkovského nákladového nádraží zatloukla Správa železnic v roce 2019, kdy jej odstřihla od železniční sítě.
V roce 2024 zakoupilo Hlavní město Praha od Českých drah budovu Nákladového nádraží Žižkov a okolní pozemky. V dubnu 2025 zastupitelstvo městské části Praha 3 schválilo takzvané plánovací smlouvy se čtyřmi investory, kteří připravují projekty bytové zástavby v brownfieldu bývalého Nákladového nádraží Žižkov.
Developeři se zavázali, že v rámci výstavby dojde např. k vybudování mateřských a základních škol, parků, bytů vhodných i pro dostupné a nájemní bydlení, a že poskytnou další pozemky nezbytné pro budování tramvajové trati, která bude dále pokračovat po tělese bývalé tratě od malešického nádraží.
více fotografií u mě v galerii na: https://galerie.fotopixely.cz/index.php?/category/276