V jednom z předchozích blogů jsme se podívali pod zem do útrob Thomayerovy nemocnice, kde se skrývá objekt označovaný jako KO-17. Jenže Thomayerka není v Praze jediná. Z podobných objektů se nám zachoval ještě další na Praze 8.
Na první pohled působí Nemocnice Na Bulovce jako běžný nemocniční areál rozprostřený na svahu nad Libní. Málokdo z pacientů i návštěvníků ale tuší, že hluboko mezi jeho pavilony se skrývá infrastruktura, která měla v případě katastrofy zachraňovat tisíce životů – podzemní nemocnice, vybudovaná v éře studené války.
Nejde o běžný protijaderný kryt, ale o třípatrové plnohodnotné zdravotnické zařízení ukryté pod zemí. Od samého počátku šlo o zařízení budované v utajeném režimu.
Dokumentace byla omezeně dostupná a samotná existence objektu nebyla veřejně komunikována. Tato „neviditelnost“ měla svůj důvod – šlo o infrastrukturu pro krizové scénáře, která měla zůstat funkční i v případě kolapsu běžných struktur státu.
Zajímavé je, že určitá míra uzavřenosti přetrvala i po roce 1989. Přestože politický kontext zmizel, podzemní nemocnice:
- není přístupná veřejnosti
- nefiguruje v klasických prohlídkových trasách ani plánech pro návštěvníky nemocnice
- není využívána pro standardní zdravotnický provoz
Přesto ale zůstává udržovaná a připravená k předchodu do režimu plné pohotovosti do 60 minut od vydání pokynu. Veškeré zdravotnické vybavení, i když zastaralé, je plně funkční a pod pravidelnými revizemi a stejně tak je objekt vybaven zdravotním materiálem a léky, které jsou pravidelně kontrolovány a vyměňovány.
Uvnitř se nachází například:
- operační sál
- lůžková oddělení
- zázemí pro personál
- dekontaminační prostory
- filtrace vzduchu a technologické místnosti
- dieselové agregáty a zásoby vody a PHM
Objekt byl navržen tak, aby v případě jaderného, chemického nebo biologického útoku dokázal fungovat nezávisle na povrchu v plně autonomním provozu.
Podzemní nemocnice vznikala postupně v období 50. a 60. let 20. století a postupně byl objekt rozšiřován tak, aby odpovídal tehdejším představám o moderní medicíně i válečné připravenosti.
Přesná cena není veřejně známá, což je u podobných staveb typické. Odhaduje se ale, že by v dnešních cenách šlo o investici v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun – zejména kvůli technologické náročnosti a dlouhé době výstavby.
Kapacita se podle odhadů pohybovala ve stovkách pacientů. V případě krize by se sem přesunul personál i pacienti z nadzemních pavilonů – a nemocnice by mohla fungovat i v podmínkách, kdy by povrch byl zasažen nebo kontaminován.












více fotografií u mě v galerii na: https://galerie.fotopixely.cz/index.php?/category/207










