Pozůstatky rotundy v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malé Straně byly náhodně objeveny roku 2004 při rekonstrukci budovy. V rotundě je uložena replika dlažby z 11. století, do prostoru byl také umístěn fragment románského okénka a kamenný kruh, pozůstatek ze starší kůlové stavby.
Poprvé se rotunda objevila ve svatováclavské legendě s názvem „Oriente iam sole“ z poloviny 13. století. Podle historických záznamů pak byla původní stavba stržena do základů v roce 1683. Badatelé rotundu během staletí hledali několikrát, ale vždy nakonec konstatovali, že zanikla beze stopy při budování jezuitského profesního domu, kde později sídlila státní banka, za II. sv. války obsadili budovu Němci a roku 1960 získala „profesní dům“ Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

A právě pod betonovou podlahou dnešní Matematicko-fyzikální fakulty se našel mimořádně cenný fragment románské keramické dlažby z 11. století v původním uložení. Dlaždice náleží k nejstaršímu typu českých středověkých terakotových podlah. Zachovaný fragment obsahuje 22 šestihranných dlaždic, celkem 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad. Nazývá se vyšehradská podle podobného nálezu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě. Také další nález, kamenný kruh z 10. století, pozůstatek z ještě starší kůlové stavby, svědčí o jedinečném významu tohoto místa pro českou historii. Z rotundy se dále dochovalo nadzemní zdivo, což je celkem paradox, vzhledem k tomu, že se o ní téměř tři sta padesát let nevědělo.

Prostor je pro veřejnost běžně nepřístupný.