Slavnostní otevření Battistovy cihelny proběhlo po pěti letech v roce 1898 a nad obcí Ďáblice se mohl pyšně tyčit komín vysoký 30 metrů. V dobách své největší slávy byla cihelna velice prosperujícím podnikem, který vyráběl až 25 tisíc cihel denně. Těsně před začátkem první světové války se Battista odstěhoval do Karlína a pole i cihelnu pronajal. Provoz cihelna ukončila v roce 1939 během mobilizace a v průběhu války zde firma Avia umístila své sklady. Po skončení války v roce 1945 objekt po tři roky sloužil soukromé firmě pana Červenky k výrobě dlaždic a tvárnic ze škváry. Ani Cihelna však neunikla v roce 1948 znárodnění a vznikly zde výzkumné dílny a laboratoře Stavoprojektu pod hlavičkou národního podniku PREFA. V té době již nebyla cihlářská pec využívána. Po revoluci v roce 1993 byl tento areál jako vysoce neekologický asanován. Připomínkou zašlé slávy národního podniku je již pouze název ulice U PREFY. Po dlouhou dobu deseti let se rozhodovalo, kterým směrem se vydat při kultivaci celého území, vznikl neuskutečněný koncept Ďáblického náměstí, jehož měla být cihelna součástí. Mezitím se stavba cihelny, tj. pec a komín, prohlásila v roce 1996 za státní kulturní památku, což ji zřejmě také zachránilo od definitivní demolice. V roce 2003 se uskutečnilo výběrové řízení k prodeji celého pozemku. Soutěž vyhrál soukromý investor z Prahy 8, především díky zajímavé architektonické studii zpracované firmou Atelier Krátký. Projekt rekonstrukce objemově navazoval na původní proporce cihelny v dobách jejího založení. Po téměř deseti letech od zadání se z ruin mohly vynořit dvě unikátní architektonické stavby. Komín se při rekonstrukci znovu přeložil a na základ kruhové pece byla usazena prosklená dřevěná konstrukce se sedlovou střechou a s viditelnými vzpěrami. V chladných cihelných chodbách vznikla nová Restaurace Battistova cihelna. V nástavbě bude v budoucnu otevřena kavárna s cukrárnou. K původnímu objektu pece byla přistavěna druhá provozní budova obložená dřevěnými latěmi, která slouží jako zázemí restaurace.