Winternitzova vila je stavba v Praze na Smíchově, v ulici Na Cihlářce 10, dílo architekta Adolfa Loose a Karla Lhoty (ten je autorem všech prvků v interiéru). Podle interiérové barvy slonové kosti je nazývána též Béžová princezna. Je chráněna jako kulturní památka.
Třípatrový dům byl vystavěn v letech 1931–1932 pro právníka JUDr. Josefa Winternitze, jehož rodina (manželka Jenny, dcera Suzan a syn Petr) v ní bydlela do roku 1941. Způsob členění vnitřního prostoru vily (tzv. raumplan) je charakteristický pro architekta Adolfa Loose. Winternitzova vila byla posledním jeho realizovaným projektem. Hlavním prostorem domu byla obytná hala. Na ni navazovala ve zvýšené úrovni jídelna a menší obytný pokoj. První patro vily sloužilo jako soukromý prostor rodiny. Druhé patro a suterén obývalo služebnictvo. V roce 1941 Winternitzova rodina putovala do Osvětimi a vilu zabral vystěhovalecký fond. V roce 1943 ji získalo město Praha a ještě za 2. světové války v ní zřídilo školku. Ta zde vydržela do 90. let 20. století. V roce 1948 byla sice budova rodině vrácena, ta v ní však školku ponechala a v roce 1956 budovu darovala státu, protože nemohla splatit milionářskou daň. V roce 1991 požádala o restituci a v roce 1997 ji získala. V roce 2012 dům spoluvlastnili Helena Kučerová, Dagmar Spudichová, Jiří Cysař a Stanislav Cysař, jejichž matkou byla Suzana Winternitzová provdaná Cysařová, později Kochannyová († 1991). K roku 2017 je vlastníkem Winternitzův pravnuk David Cysař.